Ivoš s Honzou slaví po roční pauze titul na MČR trojic

Praha, Trojská zahrada – Ivoš a Honza, společně s Kubou Konšelem, navázali na předloňské vítězství na MČR trojic a z Trojské zahrady vezou další zlaté medaile. Ve finále si poradili s obhájci Alicí Hančovou, Jindrou Kaucou a Petrem Fuksou.

Úspěšný den se přitom mohl vyvíjet úplně jinak. V pátek večer chytily Honzu křeče v břiše, které ho nepustily celou noc, a Honza vážně zvažoval, že bude muset svoji účast odvolat. Ráno se ale dokázal dát do cajku, po cestě na D1 nabral síly a už se těšil na první zápas.

Ten byl ale hodně těžký, celý tým se trápil proti Chotěboři a vyhrál jen díky zkušenostem a trpělivosti. Následující utkání se už vyvíjela mnohem lépe. Naopak těžký los vystavil stopku týmu Tomáše, který hrál po boku Peti Vavroviče a Honzy Marhoula. Ve skupině nejprve nestačili na Kubánce, který hrál s Peťou Juráněm a Michalem Habáskem, a ve vyřazovacím KO32 prohráli s budoucími finalisty Hančová-Kauca-Fuksa.

Nedařilo se ani týmu Romana Bytešníka, který ze skupiny nepostoupil do vyřazovacích bojů. Naopak turnajem dlouho proplouval bez větších obtíží triplet Jirky Grepla, který ale v KO16 těsně nestačil právě na Ivoše, Honzu a Kubu.

Do čtvrtfinále se podařilo proklouznout týmu Veroniky Slobodové, hrající s Markétou Palicovou a Vojtou Lukášem. Tam však byl nad jejich síly triplet hráčů PC Sokol Lipník pod vedením Kačky Froňkové.

V semifinále, kdy se příjemné letní počasí změnilo v déšť, si Ivoš s Honzou a Kubou poradili s klubovým spoluhráčem Kubáncem, Michalem Habáskem a Peťou Juráněm. „No, moc hezký zápas na sledování to teda nebyl,“ zhodnotil trochu znuděně Tomáš v roli diváka.

Finále se hrálo za umělého osvětlení na centrální cestě s Trojským zámkem v pozadí. Zápas loňských obhájců proti předloňským vítězům přitáhl několik diváků, kteří sledovali povedený zápas, ve kterém ale měli Ivoš s Honzou a Kubou od začátku navrch. Svůj dobrý vstup potvrzovali v dalším a dalším náhoze a nakonec z toho bylo poměrně hladké vítězství. Kubánec se svými spoluhráči v boji o bronz padl a musel se spokojit s bramborovou medailí.

Klubům POP Praha a Petank Club Praha (především Vendy Boubínové) patří velké díky za organizaci a za možnost zahrát si po dlouhé době v zahradě, která k českému pétanque neodmyslitelně patří!