O pohár města Brna 2023

Hrad Veveří, Brno – Dvě ikska. čili XX, zdobila letošní turnaj O pohár města Brna téměr na každém kroku. Slavili jsme totiž 20. ročník. Pro účastníky jsme se snažili připravit bohatý program a (snad) nezapomenutelný zážitek. Výherci se stal trochu příhodně francouzsko–španělsko–švýcarský triplet, který jen podtrhl naši dlouholetou snahu umožnit českým hráčům změření sil s elitními zahraničními soupeři.

20. ročník, to už něco znamená. Když jsme v počátcích naší klubové aktivity pořádali první ročník turnaje O pohár města Brna – tehdy poprvé a naposledy v areálu Rosničky – asi nikoho z nás ani ve snu nenapadlo, že si organizaci ještě tolikrát zopakujeme. Vždyť letošnímu řediteli Janu Michálkovi bylo tehdy 12 let a jeho jedinou starostí na úvodním ročníku bylo vyvěšení sponzorských bannerů a dojedení sponzorské zmrzliny, které zbyly dvě plné krabice.

Za tu řádku let jsme vystřídali pár lokalit a usadili se na hradě Veveří. Poznali spoustu skvělých hráčů a lidí, ať už z okolí Brna, z různých koutů republiky, nebo jiných států. Investovali plno volného času a úsilí, které se vykompenzovalo spoustou zábavy a nezapomenutelnými zážitky. Ale už konec nostalgie a pojďme k věci, tedy k letošnímu ročníku.

Nová „putovní“ trofej

Máme v klubu nového člena. Borise, francouzského ebenistu a restaurátora. A jelikož se ku příležitosti jubilejního ročníku doslova nabízí zhotovit novou putovní trofej, svěřili jsme tuto kreativní práci právě do rukou Borisovi.

Dlouho jsme hledali ideální kámen. řešili optimální proporce trofeje a vyměřovali piedestal, aby se na něj vešly štítky vítězů minulých i budoucích. Trofej byla krásná a honosná. Měla jen jedinou vadu – ještě 4 dny před turnajem existovala pouze ve formě skici v Borisově deníčku.

„Borisi, vážně stihneš tu trofej do turnaje vyrobit?“ ptal jsem se ho z pozice ředitele turnaje již s mírnou nervozitou v hlase.
„Eh, bien sur…tento víkend na to sednu a vyrobím ji,“ říká trochu ležérně Boris.
„Počkat, o tomto víkendu? Borisi, tento víkend už je ten turnaj!“ 
„Oh merde!“ ozve se z druhé strany imaginárního sluchátka. „Já myslel, že turnaj je až ten další víkend…“

Na trofeji se tak pracovalo doslova dnem i nocí a na své triumfální místo byla dosazena v průběhu turnaje, když jí Boris s jazykem na vestě přivezl na hrad.

A proč jsem psal „putovní“ v uvozovkách? Vzhledem ke křehkosti a složitostem s návratností trofeje jsme se rozhodli, že tuto budeme pouze zapůjčovat vítězům k vyfocení, a poté ji ukryjeme na blíže nespecifikovaném místě (to nikoliv z utajení, ale protože to místo zatím sami neznáme) podobně jako korunovační klenoty.

Pozornost pořadatele, oběd dle chuti a tombola navrch

Pro každého účastníka jsme si letos připravili stylové losovadlo z dílny Lucky Venclové (obrovské díky!) a hadříky s pétanque tematikou.

Během úvodních čtyř kol švýcara jsme navíc vylosovali celkem 20 výherců. kteří si z turnaje odvezli zajímavé ceny – od podsedáků přes pétanque ponožky až po kvalitní francouzská vína z vinotéky Francka Ferlaye.

Novinkou byl letos systém obědů, kdy jsme se snažili maximálně vyjít vstříc všem, jelikož víme, že 200 lidí = 200 chutí. Každý si tak mohl předem zvolit, zda si oběd objedná (klasický diktátový chyták), a pokud ano, měl na výběr hned ze tří variant – masožroutské, vegetariánské i fresh.

Navrch jsme zajistili klasické občerstvení od párků v rohlíku až po francouzské palačinky, mezi hradbami jsme navíc k večeru i grilovali. 

Dost o jídle, pojďme na hru!

Novinku jsme původně chystali i v systému hry, zde jsme se ale nakonec přiklonili k starému a ozkoušenému systému pětikolového švýcara s postupem do KO16. 

Boulodrome na parkovišti pod hradem byl letos velmi rozbitý a plný děr a rýh. Brigáda s motykami a krumpáči naštěstí přinesla své ovoce (terén kromě nás skopal i Martin Skopal!) a terén vynikl i díky novému posypu štěrku. Hřiště změkla a na oko se stala jednoduššími, nicméně stále to nebylo jako házet do peřiny. Zachovala si svůj jedinečný zrádný ráz, který neodpouští ulitý plas ani nedotaženou střelu.

I letos na turnaj dorazila téměř kompletní česká špička a k ní plno kvalitních cizinců – Slováci, Maďaři, Slovinci, Nizozemci, Bulhaři, Polák, Rakušan, Francouz, Švýcar, Španěl a náš klasický účastník Bayar z Mongolska. A pro turnaj bylo dobré, že se cizincům veskrze dařilo.

Základní kola vyhrál bez ztráty kytičky mezinárodní tým v čele se zkušeným Francouzem Rémym Galleau. Přemožitele nenašel ani tým Jindry Kaucy. Smolařem se naopak stal tým Lukáše Jablonského, který se těsně neprobil mezi hradby hradu.

Lehkého soupeře marno hledat

„Tahle část pavouka je teda pořádně našlapaná,“ pomyslel jsem si při letmém pohledu na rozlosování vyřazovacích zápasů, jenže následně jsem zjistil, že papírově lehčího soupeře není ani ve zbylé části pavouka. Na Příhrádku to letos bylo opravdu pořádně našlapané.

Vždyť úvodním sítem litých soubojů neprošly týmy Nizozemců, Slovinců, Maďarů v čele s Dódem, slovenské repre pod vedením Dušana Lančariče, mužské repre pod taktovkou Peti Juráně a ani triplety domácího Iva Michálka, Milušky Kuté a Kačky Froňkové. Smutnit mohly ale jen napůl. letos jsme totiž měli připravené ceny pro kompletní TOP16 – všichni si odnesli stylové turnajové triko, ponožky s pétanque vzorem a další drobné ceny.

Ve čtvrtfinále si tým Rémyho Galleau poradil s Habim, Adám Berta a jeho maďarští spoluhráči vyřadili tým Vládi Brázdy, Korešovi porazili český espoirs triplet a domácí tým v čele s Tomášem Michálkem zprovodil z hřiště až překvapivě rychle další českou repre pod vedením Jindry Kaucy.

To už se začalo svítit, přestože čas byl výborný a kolem hřišť seděly početné skupinky fanoušků, které hodovaly na grilovaných steacích nebo sladkých palačinkách. 

Do finále se probojoval Rémy Galleau a Radek Netušil s Korešovými, poté co starší z Jirků zahrál geniální poslední kouli a naplno předvedl své letité zkušenosti. Závěrečný zápas nicméně vyšel lépe zahraničnímu týmu a putovní trofej zvedli nad hlavu zaslouženě Rémy Galleau, Francis Serres a Samy Bahi.

Týmy na prvních osmi místech si rozdělily přesně 1000 euro, poháry a plno dalších hodnotných cen. Turnaj i s vyhlášením skončil okolo 11 večer a celý den se nesl v příjemném, přátelském, přesto sportovně dravém duchu a my věříme, že jste si turnaj všichni vrchovatě užili.

Děkujeme!

Do přípravy, průběhu i úklidu turnaje jsme nasadili skoro všechny své členy. Stojí nás to plno času a sil, ale děláme to rádi – pro vás a celý český pétanque. A i když se snažíme na 100 %, přesto bychom nedokázali udělat turnaj v takové kvalitě nebýt vás.
Vás, kteří nás podpořili finančně.
Vás, kteří nám zapůjčili vybavení a další propriety.
Vás, kteří nám darovali věcné ceny a plno dalších důležitostí.
Vás, kteří na místě přiložili ruce k dílu.
A vás, kteří přispěli jiným způsobem.

Všem vám z celého srdce děkujeme a moc si vaší nezištné pomoci vážíme!